KA01: Tematická síť (12/2012 – 5/2014)
Setkání tématické sítě proběhla následně:
28. 2. 2013 První setkání TS, které se věnovalo kvalitativnímu výzkumu s ženami bez domova a práci s genderovým rozměrem bezdomovectví. Ze zkušeností členů a členek TS se potvrdil předpoklad, že ženy bez domova mají jiné postavení, rozdílné oproti mužům, rozdílné potřeby a obecně se ocitají v komplikovaných situacích, z nichž je problematický návrat do běžného života. Častá je kombinace bezdomovectví, chudoby, sexuálního a domácího násilí, skrytého alkoholismu a psychického traumatu apod. Zaměstnanci azylových domů a nízkoprahových center potvrdili, že počet žen bez domova neustále narůstá a je potřeba monitoringu a výzkumu. Na setkání se probrala a ustanovila metodologie a časový harmonogram výzkumu.
8. 4. 2013 proběhlo setkání k tématu provádění veřejné kampaně na podporu žen přístřeší. Na setkání byl přizván Jan Látal, odborník na sociální marketing a kampaně nevládních organizací, který v první části odprezentoval různé příklady kampaní týkající se bezdomovectví, ať už z hlediska dobré či špatné praxe. Tematická síť zásadně přispěla k precizaci potřeb Jako doma i nadefinování základní kostry kampaně.
13. a 14. 6. proběhlo 2denní setkání TS za účasti zahraničních partnerů z VB, Finska a Dánska. V 1. dni zahraniční partneři představili své organizace a programy, které mohou sloužit jako příklady dobré praxe. Druhý den byl zaměřený na formulaci doporučení pro integrační program (IP) pro ženy bez domova. Workshop zapojil přítomné účastníky, kteří sestavili návrh IP tak, aby reflektoval potřeby žen a zároveň ženy co nejvíce zapojil a aktivizoval. IP byl poté představen zahraničním partnerům, kteří jej okomentovali, navrhli vlastní doporučení a příklady dobré praxe, zároveň poukázali na problematické momenty (např. udržení žen bez domova v programu a jejich pravidelná docházka).
27. 9. 2013 Setkání se věnovalo představení struktury IP pro ženy bez domova. Dalšími tématy bylo dluhové poradenství (jeho možnosti a limity pro ženy bez domova) a posilování kompetencí u žen bez domova. Na tyto části byly přizvány externí expertky (Kateřina Jirová z organizace Rubikon na dluhové poradenství, a Silvie Pýchová z Centra kompetencí k tématu, jak motivovat ženy bez domova a zvyšovat jejich kompetence). Struktura setkání vycházela z východiska při přípravě IP, že ženy bez domova jsou největší expertky na svou situaci a jako takové mohou předávat potřebné informace a zkušenosti ženám v obdobné situaci či ženám ohroženým bezdomovectvím.
28. 4. 2014 proběhlo poslední setkání TS, v rámci kterého proběhla evaluace fungování TS a představení výzkumu k ženskému bezdomovectví. Členům TS byl navíc distribuován evaluační dotazník, v němž měli možnost tematickou síť zhodnotit.
KA02: Kvalitativní výzkum (2/2013 – 11/2013)
Na základě setkání TS, rozsáhlé debaty uvnitř týmu, zkušeností ze zahraničních stáží, konzultací, setkání s britskou profesorkou Molly Andrews, která se věnuje narativním výzkumům a odborných rešerší byla připravena metodologie výzkumu. V průběhu nastavování metodologie probíhala i rekrutace participantek výzkumu a od dubna 2013 začaly probíhat první rozhovory (celkem realizováno 28 individálních rozhovorů). V létě 20143 probíhaly focus groups s ženami bez domova v Praze a Ostravě (celkem bylo zapojeno 22 žen). Na základě informovaného souhlasu byly části focus groups natáčeny a z natočených záběrů vznikl krátký film k tématu ženského bezdomovectví. Dále vznikla (v českém kontextuz první a zcela ojedinělá) souhrnná zpráva kvalitativního šetření obsahující identifikaci rizikových faktorů, které vedou k bezdomovectví žen včetně potřeb, které ženy mají vůči svým sociálním a kariérním podmínkám. U aktivity bylo nutné změnit harmonogram na konec listopadu. Výzkum vzbudil výraznou mediální pozornost (např. Novinky.cz a v deníku Právo (3. 12. 2013), Nový prostor (č. 426), 5plus2 (17. 12. 2013). K výzkumu také proběhla diskuze v infocentru Salé abyl představen na valné hromadě partnera projektu SAD. Souhrnná zpráva byla vyvěšena na webové stránky Jako doma a partnerů a elektronicky rozeslána na sociální zařízení.
KA03: Zahraniční stáže (1/2013 – 5/2013)
V rámci aktivity proběhly 3 zahraniční stáže:
3. - 8. 3. 2013 britská organizace St Mungo´s
Jednalo se o stěžejní stáž v projektu, neboť londýnská organizace umožnila získat know-how ve všech plánovaných aktivitách projektu. Zahraniční partnerská organizace připravila velice pečlivý program, který umožnil nahlédnout do celkového fungování organizace, specifických (integračních) programů pro ženy a zároveň umožnil sdílet zkušenosti v tématech jako je fundraising, kampaně a lobbying, interní systémy, financování, PR apod. Stáž umožnila nakombinovat teoretické poznatky s konkrétní prací s klienty.
21. 4. 2013 – 26.4. 2013 dánská organizace Kirkens Korshar
Program byl především praktického charakteru a sestával z návštěv jednotlivých zařízení, které KK provozuje. Dále jsme nad rámec plánované stáže navštívili zařízení Café Klara, které provozuje město a které se zaměřuje přímo na ženy. Toto zařízení bylo pro všechny účastnice stáže pravděpodobně nejvíce inspirativním momentem, neboť se snaží o celostní práci s ženami a především funguje jako (sebe)podpůrná skupina, což se jeví jako klíčový moment pro plánovaný integrační program. Všichni účastníci stáže sepsali zprávu ze zahraniční cesty, ve které popsali, jaké programy je zaujaly a jak získané zkušenosti využijí ve své práci.
12. 5. 2014 – 17. 5. 2014 finská organizace Vailla vakinaista asuntoa (Vva)
Kromě představení vlastních aktivit, které jsou obohacující především tím, že intenzivně zapojují lidi bez domova do vedení a směřování organizace (organizace samotná byla založena lidmi bez domova), Vva umožnila setkání s několika dalšími institucemi, které se ve Finsku věnují bezdomovectví a především integračním programům či programům pro ženy. Specificky nás zaujal také projekt Vartiosaari, což je odpočinkové místo, které si spravují sami lidé bez domova a které mohou využívat k relaxaci a odpočinku.
Všichni účastníci sepsali zprávu ze zahraniční cest, ve které popsali, jaké programy je zaujaly a jak získané zkušenosti využijí ve své práci.
KA04: Reintegrační program a jeho pilotáž (5/2013 + 10/2013 – 3/2014)
Na základě setkání TS, konzultací s odborníky znikl návrh IP pro ženy bezdomova. V průběhu října – března 2013 proběhly 2 pilotáže IP s 20 ženami bez domova. Program byl postaven na několika pilířích. Mnoho žen bez domova je dlouhodobě nezaměstnaných a lze předpokládat, že v této situaci si trvalé zaměstnání hned nenajdou. Ačkoli je spojuje bezdomovectví, pochází z různých prostředí, mají různé vzdělání, zkušenosti i věk. Nebylo tedy jednoduché vystavět program, který by jim všem stejnou měrou pomohl při návratu na trh práce. Spojuje je zkušenost s (opakovaným) bezdomovectvím, proto jsme IP postavili na myšlence pomoci ženám stát se jakýmisi mentorkami dalších žen, posilovat sebe jako skupinu i jako jednotlivce (zvýšit si sebevědomí, vědomí vlastních kompetencí apod.). Zároveň bylo smyslem programu posílit v ženách nezávislost na sociálních službách, schopnost preventivně zamezovat situacím, které mohou vést k bezdomovectví a již zmíněnou vzájemnou podporu. I proto byl v rámci programu realizován téměř třídenní výjezd, jehož cílem bylo jednak intenzivní práce s ženami, ale i umožnění vzájemného sdílení, které by v kratších setkáních nebylo možné. Jakousi nadstavbou IP byl vznik projektu Kuchařek bez domova, kdy zapojené ženy vaří pro širokou veřejnost a aktivně tak narušují představy o tom, že jsou neschopné, neochotné pracovat apod. Díky jídlu dochází k prolamování bariér mezi lidmi s domovem a lidmi bez domova a ženy se tak aktivně podílejí na odstraňování stereotypů, které se jich týkají. Navíc jim tato aktivita zásadně zvyšuje možnost zapojení se na trh práce (vyřízení potravinářských průkazů, základy práce v gastronomii apod.). Oba turnusy byly velice úspěšné a s většinou žen se nadále stýkáme a spolupracujeme. Na základě evaluací účastnic i zkušeností ze samotných programů vznikl manuál pro neziskové organizace, který shrnuje IP, věnuje se specifikům ženského bezdomovectví a nabízí doporučení, jak spolupracovat s ženami bez domova.
KA05: Kampaň zacílená na širokou veřejnost + šíření výstupů projektu (9/2013 – 4/2014)
Pro kampaň jsme zvolili spolupráci pro bono s agenturou TBWA, která obdržela ceny různé sociální spoty. Hlavním motivem spotů bylo představení ženy bez domova v nestereotypní a nezvyklé roli – jako kuchařky. Tedy jako ženy, která leccos dovede a umí, stačí jí jenom dát šanci. Kampaň taktéž pracuje s myšlenkou jakési charity naruby – ženy bez domova v ní nejsou vylíčeny jako pasivní oběti, kterým je třeba pomáhat, ale jako aktivní činitelky, které, ačkoli si v životě mnohokrát sáhly na dno, to nevzdávají. Myšlenka kuchařek bez domova se ukázala natolik nosná a inovativní, že jsme za ní obdrželi ocenění Pavla Maurera za charitativní počin roku s gastronomickým přesahem.
Pro spoty se podařilo získat prostor v České televizi v rámci podpory charitativních a osvětových projektů. Celkem bylo odvysíláno 25 spotů. Od ledna do dubna probíhalo pokračování kampaně – převážně na sociálních sítích a také v pokračování kuchařek bez domova. Ženy pokračovaly s rozdáváním uvařeného jídla ve veřejném prostoru a měly tak možnost pracovat s předsudky a stereotypy, které se k bezdomovectví obvykle váží. V této souvislosti byl uspořádán veřejný event 23. 4. 2014., na němž ženy představily i své příběhy. Dále proběhla 2. 4. 2014 akce pro novináře, v níž byla představena specifika ženského bezdomovectví. Obě akce generovaly zájem médií (kromě novin i rozhlas a především ČT), jednotlivé odkazy na mediální výstupy viz tato mon. zpráva.
KA06: Mezinárodní konference (3/2014 – 5/2014)
Projekt vyvrcholil závěrečnou mezinárodní konferencí, která proběhla 19. 5. 2014. Dopolední blok se věnoval především následujícímu: představení kvalitativního výzkumu na téma ženského bezdomovectví, který byl v projektu realizován a sdílení zahraničních zkušeností mezinárodními partnery projektu. Odpolední blok se skládal z workshopů na téma: pracovní příležitosti žen bez domova, kampaně k (ženskému) bezdomovectví a reintegrační programy a spolupráce s ženami bez domova. Workshopy taktéž probíhaly ve spolupráci se zahraničními partnery. Unikátnost konference spočívala v maximálním zapojení žen bez domova do programu – aktivně participovaly v dopolední panelové diskuzi i odpoledních workshopech. Podařilo se vyhnout se obvyklému „o nás bez nás“. Celkem konferenci navštívilo 88 osob, ve vztahu k indikátorům (zástupci NNO) jich bylo přesně 80, z toho 66 žen a 14 mužů.
Všechny aktivity proběhly bez potíží, cíle projektu byly zcela dosaženy, indikátory bez potíží naplněny, publicita se dařila (více viz mediální výstupy), udržitelnost projektuje především v projektu Kuchařky bez domova, ale také v navazujících projektech, v nichž uplatňujeme zkušenosti s integračními programy (projekt Ženy sobě nebo Společně pro ženy: pojďme o tom mluvit).