Cílová skupina Romů žijících ve vyloučených lokalitách na Tepelsku a Tužimsku žije téměř 20 let v sociální
izolaci a v některých lokalitách nefungují žádné organizace a subjekty, které by systematicky pracovaly na
integraci těchto osob do společnosti. Z důvodu dlouhodobé izolace a absence systematické pomoci je třeba na
počátku spolupráce využít proaktivní metodu sociální práce - terénní práce, která umožní Českému západu
seznámit se se členy komunit, informovat je o možnostech spolupráce a vzbudit v nich důvěru. Teprve potom
může být navázána dlouhodobá spolupráce na konkrétních problémech obyvatel vyloučených lokalit. Osoby žijící
v sociálním vyloučení mají řadu problémů ve všech sférách života, zejména se jedná o dlouhodobou
nezaměstnanost, nízké vzdělání a minimální kvalifikaci, nezájem o vzdělání dětí, bydlení, předluženost
domácností, výskyt nejrůznějších sociálních patologií, zanedbání zdravotní péče, problémy při kontaktu s
příslušníky majority, neschopnost hájit svá práva a naplňovat své povinnosti a další problémy. Aby mohlo dojít k
posunu v jednotlivých sférách života těchto osob a využití dalších nástrojů a metod sociální práce, musí v první
řadě dojít k zmapování potřeb jednotlivých obyvatel komunity, realistickému zhodnocení jejich možností a
stabilizace současné situace. Vzhledem k velké kumulaci problému, dlouhodobé pasivitě obyvatel a nedůvěře
komunity v neznámé osoby a aktivity, se jedná o dlouhodobý úkol, který vyžaduje pravidelnou přítomnost
terénních pracovníků a podporu dalších subjektů zainteresovaných v řešení problémů. Potřeba získat důvěru
klientů a vytvořit jim reálnou představu o možnostech služby vyžaduje intenzivní práci v oblasti publicity a
informovanosti, proto je v počátku projektu kladen velký důraz právě na tuto oblast. Vzhledem k absenci
podrobnějších zdrojů informací o vyloučených lokalitách a jejcih obyvatelích je třeba rovněž mapovat potřeby a
možnosti obyvatel vyloučených lokalit a pro další období tyto potřeby zohlednit.