Nezaměstnanost se jako sociální fenomén podílí na prohlubující se hospodářské krizi a nejsilněji dnes postihuje především mladé lidi. Ohroženy jsou i další skupiny. Alarmující je prohlubování dlouhodobé nezaměstnanosti rizikových skupin (absolventi, ženy po mateřské dovolené, lidé po padesátce a řada dalších).

Čím déle hledá nezaměstnaný práci, tím více klesají jeho očekávání a roste frustrace. V čase také klesají jeho sociální vazby a tím šance na získání zaměstnání. Výsledkem je, že u dlouhodobě nezaměstnaných klesá podpora v nezaměstnanosti a roste potřeba po okamžitých penězích i za cenu opuštění původního zájmu, tím ale opouští také oblast zájmu tradičních agenturních zprostředkovatelů práce. Vzniká tak efekt ne nepodobný long tailu, který ovšem není obhospodařován agenturami zprostředkujícími práci. Ty totiž nabízejí především práci specializovanou a odbornou, přičemž nejsou schopny zprostředkovat práci mimo obor či časově limitovanou. Střednědobě nezaměstnaní přitom postupně pociťuji potřebu vůbec nějaké práce. Vytváří se tak specifický trh práce, jenž začíná špatně placenými sezónními brigádami a končící kratkými brigádami s odměnou v naturáliích.

Jedním z klíčových okamžiků se tak zdá navrhnutí platformy, která by umožňovala přímé propojení mezi zájemcem o práci a zaměstnavatelem i v případě práce krátkodobé a vázané na konkrétní lokaci. Tomuto řešení napomáhá fakt, že do 2 let většina osob bude vlastnit chytré telefony s připojením na internet.