Projekt je inovativní v tom, že podporuje uplatnění cílové skupiny na trhu práce, s využitím efektivně nastavené metodiky sociální služby. Sociální služba je rozdělena do tří základních stupňů rehabilitace, které na sebe vzájemně navazují. Toto nastavení podporuje uživatele služby v progresivním postupu, kdy v prvním stupni rehabilitace (rehabilitační dílna) si osvojí základní návyky - denní režim, pravidelná docházka, práce v kolektivu. Ve druhém stupni rehabilitace (pracovně rehabilitační dílny) si osvojí již konkrétní dovednosti v jedné z provozovaných dílen - šící, rukodělná. V těchto dílnách je kladen větší důraz na kvalitu a přesnost při konkrétních činností a zároveň jsou upevňovány návyky získané v prvním stupni rehabilitace.
Třetím stupněm rehabilitace je "podpora zaměstnávání". Podporu zaměstnání zajišťuje pracovní konzultant, který s uživatelem individuálně pracuje na hledání vhodného pracovního místa a společně provádí individuální nácviky praktických a komunikačních dovedností důležitých pro pracovní uplatnění v běžném zaměstnání a zároveň pomáhá uživateli při komunikaci s budoucími zaměstnavateli. V rámci spolupráce s úřadem práce a dalšími neziskovými organizacemi z Pardubického kraje bude uživatele služby intenzivně podporovat při hledání pracovního místa. V případě zájmu, uživatele navštěvuje v novém zaměstnání, pomáhá mu řešit každodenní pracovní situace a zároveň komunikuje se zaměstnavateli.
Zákon o zaměstnanosti definuje skupiny uchazečů o zaměstnání, kterým je věnována ze strany sociálních institucí zvýšená pozornost z důvodu různých, vesměs kombinovaných handicapů, např. zdravotní stav, věk, pohlaví, společenská znevýhodněnost apod. Mezi tyto skupiny patří i osoby s duševním onemocněním, na něž je projekt zaměřen.
Česká republika je podle údajů Světové zdravotnické organizace na prvním místě v počtu dní pracovní neschopnosti v roce, z toho 40 procent zameškaných dní mají na svědomí právě duševní choroby. Hlavní příčinou je nedostatek rehabilitačních služeb (dílen, tréninkových zařízení či poraden) zaměřených na obnovu pracovní činnosti a odstranění předsudků široké veřejnosti.
Osoby s duševním onemocněním se potýkají s řadou problémů, neboť jejich onemocnění se promítá a postihuje široké spektrum oblastí jejich života. Postihuje zdravotní, pracovní a vztahovou oblast jedinců. Mívají tendence uchylovat se k izolaci od společnosti, nedokáží si vytvořit nebo udržet osobní podpůrný sociální systém. Prokazují neschopnost zorganizovat si svůj denní režim a smysluplný program bez asistence jiné osoby. Bývají zvýšeně zranitelní a mývají nízkou frustrační toleranci. Z tohoto důvodu se obvykle nedokáží vyrovnat s neporozuměním, odstupem a nedůvěrou osob ve svém okolí. Dalším problémem, kterému osoby s duševním onemocněním musí čelit, je výrazná stigmatizace duševního onemocnění. Pod vlivem předsudků mívají pocity méněcennosti, mají sklony se podceňovat a mají většinou nízké sebevědomí.
Osoby s duševním onemocněním mají v důsledku svého onemocnění problémy v oblasti nalezení, případně udržení vhodného zaměstnání. Díky svému onemocnění často ztrácí již zažité pracovní návyky a schopnosti a pro jejich budoucí uplatnění je služba sociálně terapeutických dílen velmi přínosná. Pomáhá totiž nejenom osvojit pracovní návyky a získat nové dovednosti, ale v neposlední řadě pomáhá odstranit, nebo alespoň potlačit i většinu dalších problémů spojených s jejich nemocí.