Záměrem předkládané studie je představit konkrétní aktivity a opatření na podporu zdraví na pracovištích v českých organizacích v současné době. Na několika vybraných příkladech z praxe přinášíme ukázku, jak konkrétně je možné plány podpory zdraví implementovat v organizacích a jaké je možné dosahovat úspěchy s přesahem i na celou společnost nebo životní prostředí. Součástí studie je tak i téma společenské odpovědnosti, její přínosy pro organizaci, nástroje a konkrétní možnosti realizace v praxi. Zajímá nás otázka, jak souvisí podpora zdraví se společenskou odpovědností.

Studie má dvě základní části. Cílem první části je stručně seznámit s průkopníky, českými podnikateli, kteří v minulosti sami zajišťovali podporu zdraví svých zaměstnanců na pracovišti a tím vytvářeli systémové nástroje podpory jako vzor pro ostatní organizace. Dále se v první části zaměřujeme na představení tématu společenské odpovědnosti. Nejvíce se však věnujeme představení konkrétních programů a opatření, které jsou realizovány českými organizacemi v současné době na podporu zdraví.

Druhá část studie prezentuje výsledky dotazníkového šetření provedeného mezi členy Unie zaměstnavatelských svazů. Dotazníkové šetření bylo zasláno celkovému počtu 250 respondentů, avšak návratnost byla velice nízká. Podmínkou účasti bylo sídlo a realizace podnikání či činnost na území ČR a jakákoliv aktivita organizace v oblasti podpory zdraví minimálně v jednom posledním roce své podnikatelské činnosti. Cílem dotazníkového šetření bylo získat informace o aktuálním stavu podpory zdraví v organizacích, jejich schopnost strategického plánování podpory zdraví, schopnost organizace a personálního zabezpečení a jejich vztah k tématu společenské odpovědnosti.  

V obsahu předkládané studie jsou reflektovány následky čtvrté průmyslové revoluce, které přinesou nové formy práce s velkými dopady nejen na zaměstnanost a celý rozvoj společnosti, ale tyto změny mohou mít dopady též na psychické a fyzické zdraví zaměstnanců. V této souvislosti je věnována pozornost formám, kritériím, aktivitám a způsobům, jak k těmto novým jevům přistupovat v rámci sociálního dialogu.

Jedním ze záměrů uvedené studie je pro uvedené účely podat přehled současné základní právní úpravy v této oblasti a na jejím základě vymezit instituty a postupy, které z jejího obsahu vyplývají pro aplikační praxi v rámci sociálního dialogu.

Nastupující a v mnoha směrech již probíhající čtvrtá průmyslová revoluce vyvolává řadu nejistot a otázek. Přitom je zřejmé, že tohoto stavu muselo být dosaženo, protože rychlý vývoj nových informačních a komunikačních technologií, digitalizace, robotiky a kybernetiky vnáší do oblasti výroby kvalitativní a tím pádem i revoluční změny, které se dotýkají zaměstnanců.

Mezi nejčastější otázky lze zařadit zejména:

-          jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na trh práce,

-          jak se změní nároky na zaměstnance, na jejich znalosti a dovednosti,

-          které profese zcela zaniknou, které přetrvají, byť v modifikované podobě,

-          které zcela nové profese vzniknou,

-          jak se změní pracovněprávní vztahy, formy zaměstnávání,

-          jak se změny projeví v sociální oblasti,

-          kde spočívají hrozby, ale také příležitosti,

-          co můžeme udělat již dnes, abychom předešli negativním dopadům na pracovní trhy,

-          jaké budou mít tyto změny dopady na zdraví zaměstnanců,

-          jak předejít negativním dopadům některých těchto změn.

Zcela nepochybně čtvrtá průmyslová revoluce podstatným způsobem změní společnost jako celek.

Čtvrtá průmyslová revoluce je takto označována zejména pro současné trendy spojené s procesem digitalizace. V této souvislosti vznikají i zcela nové obory a odvětví, pro které je charakteristické široké využívání digitálních technologií. Rozvoj digitalizace bude tak mít zásadní dopad na český trh.

Základním záměrem předkládané studie je studium aktuálních témat podpory zdraví v souvislosti se 4. průmyslovou revolucí. Studie čerpá geograficky z informací a nových poznatků celého vyspělého světa, zejména však ze států Evropské unie a České republiky. Cílem je představit problémy a témata, která jsou aktuální, a nalézt seznam konkrétních opatření a nástrojů, která je umožní řešit. Studie prezentuje takové nástroje a opatření, která dokážou vnést do současného(českého) pojetí podpory zdraví na pracovišti prvek inovace a nutné transformace.

V úvodu se studie věnuje vytipováním základních rizik zdraví na pracovišti v období tzv. 4. průmyslové revoluce, na které je nutné organizace upozornit nebo jim téma zdůraznit a tím přinášet do povědomí.

Hlavní část studie je následně rozdělena do pěti základních částí. První část se věnuje Podpoře duševního zdraví, která je s ohledem na svou podstatu nejdůležitější a nejrozsáhlejší kapitolou studie. Zabývá se vytipovanými aktuálními problémy a tématy související s duševním zdravím. Druhá část se věnuje Podpoře psychosociálního zdraví, které vnímáme jako podporu zdravých vztahů nejenom na pracovišti, ale zejména mimo něj (jak může organizace podpořit dobré rodinné vztahy, dobrou síť sociální podpory, apod.). Třetí část se věnuje Podpoře fyzického zdraví. Hlavním tématem podpory fyzického zdraví nového věku je „Ageing“ a „Age Management“. Autoři studie se domnívají, že v současné době ekologických globálních témat je nutné začít se zabývat také tématy související s Podporou environmentálního zdraví. Zátěž plynoucí z nezdravého pracovního prostředí může mít dalekosáhlé dopady na zdraví zaměstnanců. Jedná se jednoznačně o téma související se společenskou odpovědností organizací v širším záběru. Do této kapitoly patří například téma podpory výstavby zelených relaxačních zón (na střechách budov atd.) nebo politiky zákazu používání plastových nádob (barely s vodou, automaty na kávu atd.). Poslední kapitolou je Podpora duchovního zdraví. Jedná se o zcela nové téma a do studie je zařazeno s ohledem na zvyšující se požadavky na rozvoj duchovních témat ze strany jednotlivců (zaměstnanců). Součástí každé kapitoly je snaha o co nejlepší mapování a soupis návrhů konkrétních nástrojů a opatření podpory zdraví, která mohou být pro organizace na prahu 4. průmyslové revoluce přínosná.  

Závěr studie shrnuje nejdůležitější poznatky a odpovídá na otázku, jaké jsou základní témata podpory zdraví na pracovišti na prahu 4. průmyslové revoluce a upozorňuje na nutnost strategického řízení a plánování podpory zdraví na pracovišti. Hlavní přínosy a zisky získává i v krátkodobém i dlouhodobém horizontu sama organizace. 

V rychle se měnící společnosti a ekonomice Evropy 21. století se také rychle mění rizika, kterým jsou vystaveni ekonomicky činní členové společnosti.  Všeobecný útlum těžkého průmyslu, rozvoj automatizace výroby, přesun ekonomických aktivit do terciální sféry a rozvoj informační společnosti má dopady do oblasti bezpečnosti práce a zdravotních rizik souvisejících s výkonem práce.

Někdy se objevují názory, že rozvoj informační společnosti povede k takovým změnám v ekonomice, že v jejich důsledku vysloveně rizikové pracovní činnosti zaniknou, resp. pracovníci v těchto oblastech budou plně nahrazeni automatizovanými procesy. I když v této oblasti dochází v trvalému vývoji, je představa, že těžká a nebezpečná práce vymizí za života jedné generace spíše z oblasti sci-fi. Nepochybně bude těchto rizikových povolání ubývat, ale nelze předpokládat, že by se tak náročné oblasti lidské činnosti, jako je třeba těžba nerostných surovin, průmyslová a chemická výroba, zemědělství a podobné obory v dohledné době obešly zcela bez lidské práce.

Postupný úbytek pracovníků v obzvláště rizikových a náročných odvětvích, ať v důsledku útlumu těchto činností, nebo v důsledku ekonomických cyklů a z nich vyplývajících změn v úrovni zaměstnanosti s sebou nese další možná rizika. Menší množství zaměstnanců vykonávajících rizikové práce může vést k postupné bagatelizaci a formalizaci postupů sloužících k ochraně zdraví při práci. (Lze si snadno představit, že se u zaměstnavatele bude kontrolovat a dodržovat opatření týkající se několika mála pracovníků méně než opatření týkající se třeba několika desítek zaměstnanců.) Vyšší fluktuace a agenturní zaměstnávání v náročných provozech také vede k nižšímu povědomí zaměstnanců o problematice ochrany zdraví při práci. Že k takovým situacím dochází, jsme během práce na studii zachytili, ale relevantní zpracovatelná data k této problematice dostupná nejsou a jejich dodatečné zjišťování by bylo výrazně nad zamýšlený rozsah této studie.

Změny v ekonomické struktuře společnosti, útlum řady „tradičních“ profesí, větší fluktuace pracovních sil a v neposlední řadě i změna ve struktuře vzdělanosti, resp. kvalifikace ekonomicky aktivní části populace ale vede i k rozvoji jiných typů zdravotních rizik souvisejících s výkonem práce.

Pro příklad uvedeme již poměrně známý jev nazývaný jako „syndrom vyhoření“.  Tento byl poprvé popsán již v roce 1974, ale do širšího povědomí se dostal až v posledních letech. Jde o soubor symptomů, jak fyzických, tak psychických, postihující převážně osoby vykonávající tzv. „pomáhající profese“. Základní složkou syndromu je emoční vyčerpanost, pocity únavy, zhoršení myšlenkového potenciálu, postupně až rozvoj depresivních stavů, poruchy spánku a někdy i fyzické obtíže, např. zažívací či oběhové. Jako příčina tohoto stavu je uváděn chronický stres související s výkonem povolání, zejména v těch profesích, kde je soustavná práce s lidmi a kde jsou vysoké nároky na výkon pracovníka se závažnými důsledky v případě selhání.

Po mnohaleté diskusi byl tento syndrom Světovou zdravotnickou organizací uznán jako nemoc a v květnu 2019 byl zařazen do oficiálního Mezinárodního seznamu nemocí. Protože jde o nemoc, jejíž vznik jednoznačně a prakticky výhradně souvisí s výkonem práce, měly by orgány ochrany zdraví příslušně reagovat.

V praxi to znamená upravit příslušnou legislativu, definovat skupiny pracovníků, kterých se riziko vzniku této nemoci týká, stanovit obsah a rozsah preventivních opatření, rozhodnout, zda bude tato nemoc řazena do skupiny nemocí z povolání, atd.

Toto je pouze jeden z příkladů toho, jak měnící se struktura společnosti a ekonomiky přináší i nová zdravotní rizika. Tato studie si neklade za cíl je zmapovat všechna a navrhnout komplexní řešení, ale přispět ke zmapování terénu a pokusit se definovat obecné zásady, ze kterých by se mělo vycházet v dalších projektech.

Organizace práce se z pohledu zejména právě nových rizik jeví jako jedním z klíčových aspektů ochrany zdraví při práci, k tomu není třeba provádět rozsáhlé průzkumy, to vyplývá z pouhé logiky. Stav a úroveň organizačních opatření se ale liší jak mezi obory, tak mezi jednotlivými zaměstnavateli v rámci jednoho segmentu ekonomiky. Cílem studie tedy bylo i zmapování současného stavu organizačních podmínek – tak jak je hodnotí sami zaměstnanci a také zjištění zdravotní gramotnosti pracovníků v oblasti ochrany zdraví při práci.

Záměrem předkládané studie je poskytnout komplexní přehled nezbytných kroků, jejich chronologický sled, důležitost a jejich náplň, při organizování podpory zdraví na pracovišti. 

Nejdůležitějšími tématy práce bude organizační, personální zabezpečení a definování cílů. Protože podmínkou pro úspěšné uchopení problematiky tzv. „Workplace Health Managementu“ (v překladu řízení organizace podpory zdraví na pracovišti) je existence (firemní) kultury, strategie a strategického řízení organizace, bude se práce v první části zabývat těmito tématy. Bez strategického dokumentu, na základě kterého by organizace implementovala a realizovala strategické cíle, by zavádění cílů a opatření na podporu zdraví napříč celou organizací mohla být riskantní, neefektivní a nesmyslná aktivita. Problematiku Kultury organizace a Strategie a strategického řízení představíme v kapitole 2 a 3.

Stěžejní a hlavní výstup studie je prezentován v kapitole číslo čtyři Organizace podpory zdraví, kde seznamujeme s některými procesními modely podpory zdraví na pracovišti a s důvody, proč bychom se jimi měli zabývat. Dále se budeme věnovat čtyřem nejdůležitějším oblastem procesu podpory zdraví: za prvé, Identifikaci zdravotních rizik (definování problému), za druhé, Plánování. V rámci kapitoly Plánování se budeme věnovat třem základním oblastem, a to stanovení Cílů a opatření na podporu zdraví, Plánování lidských zdrojů a Plánování financí (tvorbě rozpočtu). Po Plánování přichází na řadu realizace plánu v rámci fáze Implementace a nakonec se budeme zabývat částečně Evaluací, neboť v rámci projektu je zpracována studie, která se touto problematikou bude zabývat detailněji.

Práce čerpala z dostupných zdrojů na internetu a v listinné formě a z dotazníkového šetření provedeného u členů Unie zaměstnavatelský svazů v rámci projektu „Spolupráce sociálních partnerů při podpoře zdraví zaměstnanců na pracovišti v době 4. průmyslové revoluce“, Registrační číslo projektu: CZ.03.1.52/0.0/18_09/0010571 financovaného z dotací MPSV ČR. 

Žijeme v digitálním věku, pro který je charakteristické masové rozšíření internetu a jeho průnik do téměř všech oblastí lidské činnosti. Digitalizace a pokročilá automatizace výroby jsou hlavními znaky právě probíhající 4. průmyslové revoluce. I v této době je zdraví zaměstnanců důležitým tématem, které si zaslouží náležitou pozornost.

Ekonomická výkonnost firem je podmíněna mimo jiné i zdravotním stavem jejich zaměstnanců. Jen zdraví zaměstnanci mohou kvalitně a efektivně vykonávat svou práci pro zaměstnavatele. Zdraví je tudíž hodnotou, o niž by měli pečovat nejen sami zaměstnanci, ale které by si měl ve zvýšené míře hledět ve vlastním zájmu i zaměstnavatel. Jedná se rovněž o téma související se společenskou odpovědností organizací.

V důsledku 4. průmyslové revoluce se sice očekávají pozitivní změny, které povedou k dalšímu snižování fyzické namáhavosti práce, ke zlepšování hygienických parametrů pracovního prostředí, a tím ke snižování úrazovosti a nemocí z povolání. Avšak dopady na psychické zdraví pracujících zřejmě nebudou zcela jednoznačné. Není zcela zřejmé, zda budou pracující vystaveni novým stresům, které jsou rozhodující z hlediska psychického zdraví, jaká budou přijímána opatření, aby se těmto stresům zabránilo nebo se alespoň jejich výskyt snížil. Péče o psychické zdraví zaměstnanců by proto mělo být v centru zájmu vše zúčastněných.

Rozvoj digitalizace a nové obchodní modely vedly ke změnám na pracovním trhu. Pro pracovněprávní vztahy v období 4. průmyslové revoluce je charakteristické, že se organizovaná závislá práce dostává do defenzivy, protože sílí trend směrem k neformální, nejisté a externě zadávané práci, který je spojen se snižováním pracovních standardů. Objevují se nové formy práce jako crowdworking (práce samostatně výdělečně činných lidí, kteří pracují na dálku a pro klienty, s nimiž se potkávají přes online platformy), práce pro nové platformy (řidiči a kurýři na zavolání), práce v domácnostech nebo na základě poukázek (voucherů). Tento trend tzv. prekarizace práce, kdy dochází k nahrazování pracovního poměru na plný úvazek jiným druhem vazby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (nejčastěji jde o částečný úvazek, některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jednorázový nákup služby či obchodní vztah mezi zaměstnavatelem jako zadavatelem práce a zaměstnancem jako OSVČ), omezuje mimo jiné i práva těchto pracujících v oblasti ochrany zdraví.

Změny v ekonomické struktuře společnosti, útlum řady „tradičních“ profesí, větší fluktuace pracovních sil a v neposlední řadě i změna ve struktuře vzdělanosti, resp. kvalifikace ekonomicky aktivní části populace, vede i k rozvoji jiných typů zdravotních rizik souvisejících s výkonem práce (např. nadužívání digitálních technologií vedoucí k závislostem či jiným problémům s duševním zdravím - zhoršení kvality spánku, nesoustředěnost, pokles efektivity práce) a nových nemocí (např. syndrom vyhoření“). Na tyto skutečnosti musí reagovat organizace přijímáním vhodných preventivních opatření a úpravou organizace práce.

Výše uvedené představuje výzvy pro sociální partnery a jejich sociální dialog v oblasti péče o zdraví zaměstnanců v nadcházejícím období. Tato metodická příručka má za cíl poskytnout náměty a doporučení pro podporu zdraví na pracovišti. Obsah metodické příručky vychází z 6 odborných studií vypracovaných v rámci projektu "Spolupráce sociálních partnerů při podpoře zdraví zaměstnanců na pracovišti v době 4. průmyslové revoluce“, registrační číslo projektu: CZ.03.1.52/0.0/18_09/0010571 financovaného Evropským sociálním fondem prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Cílem této metodické příručky je poskytnout informace a praktický návod k problematice podpory zdraví zaměstnanců na pracovišti pro zaměstnavatele.

Podpora zdraví na pracovišti je souhrn koordinovaných a komplexních aktivit podporujících zdraví zaměstnanců, kterými zaměstnavatel doplňuje povinný systém preventivní zdravotní péče při práci.

Využitím efektivních programů podpory zdraví a úpravou životního stylu lze snížit zdravotní rizika a zlepšit kvalitu života pracujících. Různé organizace mají různé zdroje a požadavky, zejména u malých a středních podniků je vhodné obsah kritérií přizpůsobit organizačním možnostem konkrétní firmy.

Je nezbytná spolupráce vedení podniku, které se zajímá o pokrok v realizaci podpory zdraví a monitoruje její výsledky, aktivně se zapojí do programu podpory zdraví a stane se příkladem pro zaměstnance.

Všichni zaměstnanci by měli mít možnost vykonávat práci bez negativního dopadu na jejich zdraví. Pracovní prostředí má být pravidelně sledováno a kontrolováno. Zaměstnavatel má aktivně minimalizovat nepříznivý vliv práce a pracovních podmínek na zdraví.

Klíčovým faktorem vedoucím k úspěchu je aktivní zapojení všech zaměstnanců do procesu plánování a rozhodování v oblasti podpory zdraví.

Zaměstnavatel hraje klíčovou úlohu při zajištění úspěšné podpory zdraví na pracovišti prostřednictvím:

·         Projevování plné podpory a zájmu o věc, včetně viditelné angažovanosti

·         Trvalého zahrnutí programu do organizačních procesů a postupů

·         Podpory aktivního zapojení pracovníků do plánování a provádění těchto opatření

·        Pro zaměstnavatele platí ze zákona různé povinnosti v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti práce Podpora zdraví na pracovišti tyto povinnosti doplňuje a zaměřuje se na celou řadu faktorů, na které se tyto právní předpisy přímo nevztahují.

·        Evropská síť pro podporu zdraví na pracovišti definuje podporu zdraví na pracovišti jako kombinaci úsilí ze strany zaměstnavatele, zaměstnanců a společnosti, se záměrem zlepšovat pohodu a zdraví lidí v pracovním procesu. Zvláštní důraz je kladen na zlepšení organizace práce a pracovního prostředí, větší zapojení pracovníků do spoluvytváření jejich pracovního prostředí a podporu osobního rozvoje a zlepšování profesních dovedností. 

Personální práce se v poslední době zaměřuje stále intenzivněji i na podporu zdraví zaměstnanců. Projevuje se tak situace na trhu práce, kde je vhodná pracovní síla stále méně a méně dostupná. Zaměstnavateli se využitím efektivních programů podpory zdraví a pomocí s úpravou životního stylu jednotlivých zaměstnanců daří snížit zdravotní rizika a zlepšit kvalitu života svých pracovníků, což se následně projevuje na efektivitě využití dostupné pracovní síly. Je jasné, že různé organizace mají různé zdroje a požadavky, zejména u malých a středních podniků je vhodné obsah opatření přizpůsobit organizačním možnostem konkrétní firmy. Metodika si nekladla za cíl do podrobnosti popsat jednotlivé programy či aktivity řešící problematiku podpory zdraví zaměstnanců. Cílem bylo přinést základní informace, a hlavně inspirativní přehled možností, které zaměstnavatel v této oblasti má. Je teď je na každé jednotlivé firmě, jak s poskytnutou inspirací naloží.

Pracoviště je jedním z nejdůležitějších prostředí ovlivňujících tělesnou, duševní, ekonomickou a sociální pohodu zaměstnanců a následně i zdraví jejich rodin, komunit a celé společnosti. Vytvoření prostředí, které je zdraví prospěšné a zároveň umožňuje zaměstnancům zlepšovat jejich vlastní znalosti o tom, jak pečovat o své zdraví, je přínosné jak pro zaměstnance, tak jejich zaměstnavatele. Podpora zdraví na pracovišti tak může pozitivně přispět k lepšímu fungování celé organizace.

Studie je rozdělena na několik částí, ve kterých jsou identifikovány vybrané problémy potenciálně ohrožující zdraví zaměstnanců. Cílem této studie je poskytnutí informační základny k řešení identifikovaných problémů. Z tohoto důvodu se u jednotlivých problematických okruhů postupuje stejnou metodou:

a)      Popis relevantní právní úpravy a stavu de lege lata

b)      Identifikace problémů

c)      Identifikace příčin, které způsobují dané problémy

d)      Návrh systémového řešení pro podporu zdraví zaměstnanců

Studie má svým obsahem přispět ke zvýšení úrovně informovanosti v podnicích a k budování informačních systémů pro podporu zdraví zaměstnanců.

Projekt je zaměřen na podporu zdraví zaměstnanců na pracovišti a způsob, jakým k této podpoře přistupuje sociální dialog v době změn v charakteru práce v důsledku 4. průmyslové revoluce.

V České republice na rozdíl od BOZP neexistují právní požadavky ani povinná infrastruktura pro podporu zdraví na pracovišti. Přitom mezi výhody, které podpora zdraví zaměstnanců na pracovišti přináší, patří zlepšení fyzické a psychické pohody a zdraví zaměstnanců a z toho vyplývající pokles krátkodobé a především dlouhodobé pracovní neschopnosti, zvýšení produktivity práce, snížení počtu chorob souvisejících s prací, ať fyzické nebo psychické.

Sociální partneři se plně přihlásili k vládnímu dokumentu Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí „Zdraví 2020“, z jehož obsahu vyplývá zlepšení zdraví za součinnosti celé společnosti. Účelem této strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. Rozpracovává vizi systému veřejného zdraví jako dynamické sítě zainteresovaných subjektů na všech úrovních společnosti a je tedy určena nejen institucím veřejné správy, ale také všem ostatním složkám, jedincům, komunitám, neziskovému a soukromému sektoru, vzdělávacím, vědeckým a dalším institucím.

Dlouhodobým cílem projektu je zlepšit situaci zaměstnanců v oblasti podpory zdraví na pracovišti, střednědobým cílem je vybavit zaměstnance, ale i zaměstnavatele potřebnými informacemi pro organizační a personální zabezpečení podpory zdraví zaměstnanců.

Širším konkrétním cílem, který můžeme projektem přímo ovlivnit, je zvýšení zájmu zaměstnanců o vlastní zdraví.