Veřejný detail projektu

Informace o projektu

Znalost obsahu kompetencí požadovaných zaměstnavateli na trhu práce je jednou z klíčových podmínek pro adekvátní přiřazování uchazečů/uchazeček o zaměstnání na volná pracovní místa (aktivní matching) a pro zlepšení činností institucí na trhu práce (poradenství, plánování programů aktivní politiky zaměstnanosti).

Výstupem navrhovaného projektu by měl být inovovaný nástroj, s jehož využitím bude možné tyto důležité informace o kompetečních a kvalifikačních potřebách na trhu práce zjišťovat.

Masarykova univerzita jako řešitel projektu předpokládá dosažení tohoto cíle v rámci partnerství s institucí, která již má v této oblasti a s obdobnými projekty řadu mezinárodních zkušeností. Proto je partnerem projektu Arbetsförmedlingen (Úřad práce ve Švédsku).

V praktické rovině chceme cíle dosáhnout porovnáním a evaluací konkrétního nástroje politiky zaměstnanosti v ČR a ve Švédsku - metodiky monitoringu, analýzy a prognózy kompetenčních a kvalifikačních potřeb. Nedílnou součástí projektu je také pilotní testování inovovaného nástroje, založeného na kombinaci toho nejlepšího z obou modelů, v JmK a hodnocení jeho uplatnitelnosti, vč. tvorby doporučení pro využití v praxi.

Transfer znalostí, identifikace příkladů dobré praxe, jejich hodnocení a šíření a prosazování dobré praxe do praxe a politiky zaměstnanosti v ČR proběhne v rámci tématické sítě, jejímž jádrem budou český a švédský partner projektu, dále Rada pro rozvoj lidských zdrojů JmK, jihomoravská pobočka ÚP ČR a další aktéři trhu práce, vč. tvůrců politik, a nezávislí experti.

Uplatnění aktivního matchingu pokládáme za komplexní nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, jehož efektem by v dlouhodobé perspektivě, přesahující dobu trvání projektu, mělo být zvýšení zaměstnanosti v regionu.
Hlavním cílem projektu je v rámci mezinárodní tématické sítě institucionálních aktérů pracovního trhu identifikovat, porovnat a zhodnotit konkrétní nástroj politiky zaměstnanosti v ČR a ve Švédsku - metodiku monitoringu, analýzy a prognózy kompetenčních a kvalifikačních potřeb na regionálním trhu práce. Dále tento nástroj inovovat s využitím toho nejlepšího z obou modelů a otestovat jeho funkčnost a uplatnitelnost v podmínkách regionálního trhu práce v ČR. Dalším cílem projektu je přinést praktická doporučení pro využití inovované metodiky v praxi poradenství na trhu práce a pro provádění efektivnějšího přiřazování uchazečů/uchazeček o zaměstnání na volná pracovní místa (aktivní matching) a zasadit se o implementaci této metodiky do praxe české politiky zaměstnanosti.
Úřad práce ve Švédsku (Arbetsförmedlingen)
KA 1 - Transfer znalostí prostřednictvím interaktivních setkávání: 4 osobní setkání se zahraničním partnerem projektu proběhla bez jakýchkoliv problémů ve velmi přátelské atmosféře a nezpochybnitelně přispěla k naplnění cílů projektu. Komunikace se zahraničním partnerem po celou dobu trvání projektu byla vynikající a přinesla celou řadu cenných podnětů a informací. KA 2 – Analýza regionálního trhu práce a příprava metod a technik pilotního šetření pro evaluaci nástroje: Porovnali jsme a zhodnotili metodiku monitoringu a prognózy kompetenčních a kvalifikačních potřeb na regionálním trhu práce v ČR a ve Švédsku. Na základě toho jsme připravili výzkumný nástroj (design a strukturu rozhovoru) a manuál pro tazatele a následně provedli proškolení tazatelů z řad pracovníků ÚP pro pilotní šetření u zaměstnavatelů (viz KA 3). KA 3 – Pilotní šetření a zhodnocení funkčnosti a uplatnitelnosti: Pilotní šetření testovalo uplatnitelnost vybraných prvků švédského přístupu k monitorování trhu práce na vybraných lokálních trzích práce a jeho implementaci v podmínkách vybraných kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR v Jihomoravském kraji. Pilotní rozhovory byly provedeny s 200 vybranými zaměstnavateli v JmK. Dále proběhla analýza těchto rozhovorů a zhodnocení procesu dotazování s tazateli. V rámci rozhovorů u zaměstnavatelů byly také identifikovány požadavky na obsazení volných pracovních míst, tyto požadavky byly formou „Protokolu matchingu“ předány zprostředkovatelkám, které provedly 46 matchingů (přiřazení uchazeče/uchazečky na volné pracovní místo na základě identifikovaných kompetencí). Následně proběhlo zhodnocení procesu tohoto způsobu zprostředkování. KA 4 – Šíření výstupů projektu: Výsledky pilotního šetření a celého projektu byly prezentovány CS ÚP a místní partnerství na konferenci „Monitorování a prognózování trhu práce: Švédskou cestou?“. Byla vydána odborná recenzovaná monografie „Kvalitativní monitorování a prognózování trhu práce: Švédskou cestou?“ shrnující výsledky pilotního šetření. Publikace byla distribuována účastníkům aktivit projektu, na krajské pobočky ÚP ČR, Generální ředitelství ÚP ČR a MPSV ČR. Publikace je dostupná také na webu projektu. Dílčí výstupy projektu byly publikovány v odborných článcích „Employers’ Requirements on Labour Force in the South Moravian Region“ (v časopise Journal of Competitivness) a “Požadavky zaměstnavatelů a lidský kapitál u nově přijímaných pracovníků s nižší a střední kvalifikací” (konfereční sborník Ľudsky kapitál a spoločnosť 2014). KA 5 – Návrh certifikované metodiky: Návrh inovované „Metodiky monitorování a prognózování kvalifikačních a kompetenčních potřeb trhu práce v ČR“, vč. „Implementačního plánu“, byl připraven a zaslán na MPSV ČR s žádostí o certifikaci, výsledek certifikačního procesu zatím není znám.
Pilotní šetření, které testovalo uplatnitelnost vybraných prvků švédského přístupu k monitorování trhu práce na vybraných lokálních trzích práce a jeho implementaci v podmínkách vybraných kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR v Jihomoravském kraji, ověřilo možnost implementovat adaptovanou švédskou metodiku na českém trhu práce a potvrdilo možnost sběru dat kvantitativní i kvalitativní povahy u zaměstnavatelů v požadované struktuře (kombinace kvalifikačních a kompetenčních požadavků). Jednoznačně se ukázalo, že zaměstnanci ÚP ČR jsou připravení a dostatečně kompetentní ke sběru dat o pracovním trhu a poptávce po pracovní síle prostřednictvím rozhovorů vedených se zástupci zaměstnavatelů. Limitem pro provádění cíleného plošného monitoringu je však stávající organizační kapacita ÚP ČR. Také následná práce s informacemi získanými monitoringem a konkrétní propojování nabídky a poptávky na trhu práce (matching) narážejí na určitá omezení, a to zejména na vysoký počet uchazečů připadající na jednoho zprostředkovatele a nedostatečnou podporu ze strany informačních systémů. Důležitým přínosem evaluovaného nástroje nejsou ale jen informace získané z dotazovaní zaměstnavatelů, ale také samotný proces, při kterém dochází ke sebezdokonalování se pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ), sebeučení se sbíráním dat a k rozvoji instituce ÚP ČR jako sebeučící se organizace, která je schopna měnit své zažité postupy díky znalostem získaným při interakci se zaměstnavateli. Neméně důležitým aspektem je i budování spolupráce a partnerských vztahů mezi VSZ a zaměstnavateli. Výsledky pilotního šetření včetně základních tezí metodiky procesu monitorování a prognózování kvalifikačních a kompetenčních potřeb zaměstnavatelů na lokálním/regionálním trhu práce (formulace cílů, principů a možných přínosů nového přístupu k získávání a analýze informací o pracovním trhu) jsou prezentovány v publikaci „Kvalitativní monitorování a prognózování trhu práce: Švédskou cestou?“.
Spolupráce s Úřadem práce ve Švédsku (Arbetsförmedlingen).

Operační struktura

Příjemce

Přehled zdrojů financování projektu

Termíny

v
v
v

Dopad projektu

- Uchazeči/ky o zaměstnání - Úřad práce ČR - Místní partnerství
Na začátek stránky
Mapa stránek
Verze 1.0.16.15